O klidu a tichu
Jen díky vnitřnímu tichu je možné naslouchat tichému šepotu ze svého nitra, sdělení a informace se mohou usadit pouze v tichu a klidu prázdné mysli.
O klidu a tichu
Takhle po ránu, si velice často udělám čas abych si po snídani v klidu vypila kávu, nekávu, bylinkový nebo i jiný čaj, nebo dokonce jen vodu... Teplou vodu.
Tou, spíše horkou než teplou zahajuji každý den. Tak dvě, tři deci, to stačí. Ledviny zpracují za hodinu pouhé 3 deci, tak na co je zbytečně ulejvat.
Takže si tak posedávám na nízké stoličce, záda opřená o topení, úplně stejně, jako sedávala naše babi opřená o pec. Prohřívám si ledviny. V tomto předjarním období jsou za teplo zvenčí vděčné. Stejně tak můj kříž a záda vůbec. Je to nejen velmi příjemné, navíc ještě prospěšné při bolesti zad, tou jsem trpívala dlouhá léta.
A nejsem na to sama. Kocour Pako se mi uložil na klíně, madame Kleopatra jistí ranní pohodičku sedíc vznešeně na parapetu hned za mými zády.
A i když je už můj hrnek prázdný, stále ještě setrváme na místě a JSME. Jenom jsme, já, kočky, celý vesmír, jen jsme.
A právě stav toho nejobyčejnějšího bytí je tím, co nás posouvá o kousek dál.
Právě v takových chvílích přichází poznání. Čehokoli, všeho.
Klid, ticho a prázdná mysl jsou vstupní branou pro naslouchání. Sobě i druhým. Jen díky vnitřnímu tichu je možné naslouchat tichému šepotu ze svého nitra, sdělení a informace se mohou usadit pouze v tichu a klidu prázdné mysli. Jejich šepot může být velmi slabý, právě proto je důležité naučit se v tichu v klidu a bez vyrušování naslouchat sám sobě naslouchat svému tichu.
Večer, hodinu po západu slunce, bývá ticho největší. Tvorové dne se uložili ke spánku, tvorové noci ještě nevstali. Všude v přírodě nelze vnímat ticho a klid až posvátný, dech beroucí pohodu, která vybízí k zastavení se a tichému rozjímání. Ticho kolem nás a ticho v sobě má velikou léčivou moc. Přináší vnitřní klid, mnohá uvědomění a vede nás k tomu abychom neřešili malichernosti tohoto světa. Ještě větší moc má sdílené ticho, které lze prožít v chráněném prostoru mužských či ženských kruhů.
Dávno po soumraku v hluboké noci, nebo alespoň hodinu před svítáním, kdy je tma a většina lidí už se uložila ke spánku, nebo ještě spí, nastává jiná forma ticha a klidu. Je hlubší, tajemná. Taková, která je velice přízniva naslouchání a rozjímání. Tento noční klid umožňuje hluboké propojení se sebou samým, s vesmírem, s bytostmi moudřejšími, než jsme my. Lze s nimi hovořit, lze k nim promlouvat, je nám nasloucháno. Ne že by jindy nasloucháno nebylo, ale právě tehdy můžeme snadněji pocítit, že jsme propojeni s jakousi příjemnou a láskyplnou silou, moudřejší a laskavější, než býváme my, lidé.
Promlouvat a naslouchat lze kdykoli během dne a kdy se byť jen malinko ztišíme. Ruch a shon běžného všedního života však toto snažení velmi narušuje.
Ještě větší ticho a klid nám může přinést pobyt v přírodě, tam, kde se vyskytuje minimum lidí, např. na horách, nebo na poušti.
Můžeme promlouvat k, či naslouchat jakýmkoliv bytostem tohoto vesmíru, pokud o to stojíme. Můžeme naslouchat svým vnitřním hlasům, pokud chceme, téměř jistě to i potřebujeme.
Jen si prosím uvědomujme, že existuje velké množství úrovní vědomí z kterého mohu komunikační kanály pocházet. Je tedy velmi důležité, naučit se vyselektovat, z které úrovně vědomí k nám přicházejí sdělení a informace kterým nasloucháme. Ne vždy to bývá z úrovní, kterým bychom naslouchat chtěli.
Snad na závěr malá nápověda: Jestliže sdělení jen tak proletí myslí a neopakuje se, je to obvykle v pořádku. Pokud je hlasitá, či jinak urputná a opakuje se, už to tolik v pořádku být nemusí.
S láskou vaše Nova